Big data a konopí: co ukázala portugalská studie o psychózách

Big data, tedy analýza obrovských objemů dat, pomáhá v konopném světě se vším možným, od optimalizace pěstování po výzkum toho, jak konopí působí na zdraví. Dobrý příklad je portugalská studie, která prošla nemocniční data z let 2000 až 2015 a zjistila, že hospitalizací kvůli psychotickým poruchám spojeným s užíváním konopí za tu dobu výrazně přibylo. S tím, jak se konopí legalizuje a víc přijímá, vzniká obří množství dat o odrůdách, jejich léčebném využití, zvycích uživatelů i o trhu.

Analýza big dat, která umí sbírat, třídit a využívat data ve velkém, je pro konopný průmysl úrodná půda. Ať jde o vyladění pěstování a výroby, zážitek šitý na míru uživateli, nebo o podporu vědeckého výzkumu, big data mění to, jak s touhle prastarou rostlinou zacházíme.

Podíváme se, jak spojení konopí a big dat tvaruje budoucnost oboru a jak postupně odkrývá, co konopí dělá s naším tělem.

Konopí a psychotické poruchy: co ukázala data

Skupina vědců v Portugalsku provedla průkopnickou studii, která do hloubky zkoumala možnou souvislost mezi užíváním konopí a vznikem psychotických poruch. Postavili ji na analýze big dat: prošli údaje portugalských pacientů z let 2000 až 2015, které poskytla Administração Central dos Serviços de Saúde, ústřední správa portugalského zdravotnictví.

Šlo o retrospektivní observační studii. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jak souvisí užívání konopí s výskytem psychotických poruch u pacientů, kteří se v tomhle období léčili ve veřejných nemocnicích.

Vědci sledovali řadu faktorů: věk, pohlaví, diagnózu, data příjmu a propuštění, délku pobytu a náklady na každou hospitalizaci.

Co z toho vyšlo?

Výsledky, publikované v časopise International Journal of Methods in Psychiatric Research (vydavatelství Wiley), ukázaly, že hospitalizací kvůli psychotickým poruchám s přidruženou diagnózou užívání konopí bylo za sledované období 29,4krát víc.

Mezi analyzovanými hospitalizacemi bylo 12,2 % pacientů uživateli konopí, 8,4 % mělo poruchy nálady a 5 % poruchy osobnosti.

Klíčovým zjištěním byl výrazný nárůst hospitalizací kvůli psychotickým poruchám spojeným s konopím: z pouhých 0,87 % v roce 2000 na 10,60 % v roce 2015. Ukazuje to, jak důležité je vztah mezi konopím a duševním zdravím dál zkoumat, protože takové poznatky jsou cenné pro politiku veřejného zdraví, prevenci i léčbu.

Rizikové faktory psychotických poruch pod lupou

Významnou roli hraje pohlaví: 89,85 % zaznamenaných případů byli muži. Sedí to se statistikami, podle kterých konopí užívají hlavně muži.

Co se týče věku, analýza ukázala, že psychotická krize se v průměru projevuje kolem 30 let, i když zhruba 3,3 % hospitalizací se týkalo pacientů mladších 18 let.

Tyto výsledky podporují dřívější výzkumy, podle kterých by užívání konopí mohlo psychotické poruchy spustit.

Stojí za zmínku i to, že odhadovaný podíl lidí v Portugalsku, kteří konopí někdy v životě užili, je 9,75 %, což je pod evropským průměrem.

Zdroj přitom zároveň uvádí, že v Portugalsku je vidět silnější trend k užívání konopí než v jiných evropských zemích. Obě tvrzení spolu úplně nesedí a zaslouží si bližší pohled.

Jakou roli hrají big data ve veřejném zdraví

Studie ukazuje, jak užitečné jsou technologie postavené na big datech při výzkumu psychotických poruch: opírala se o klinické kódování v klinicko-administrativních databázích.

Práce s databázemi je v portugalských veřejných nemocnicích běžná a diagnózy i výkony tam kóduje vyškolený zdravotnický personál, takže analyzovaná data jsou spolehlivá.

Zajímavý je i společenský kontext: Portugalsko jako jedna z prvních zemí v roce 2001 dekriminalizovalo držení drog pro vlastní potřebu a trestá jen držení nad deset standardních dávek.