Cannabis ruderalis: divoký poddruh, ze kterého vznikly samonakvétací odrůdy

Jaký je rozdíl mezi sativou, indicou a ruderalis?

Ruderalis je třetí poddruh konopí vedle sativy a indiky: malá, s nízkým obsahem THC a schopná kvést bez ohledu na délku dne. Právě ona se křížila s indikami a sativami, aby vznikly samonakvétací odrůdy. Všechny tři se liší hlavně původem, způsobem růstu a účinky a každá má své typické rysy.

Cannabis sativa pochází z tropů a subtropů, roste vysoká a štíhlá, s dlouhými a úzkými listy. Obvykle mívá vysoký obsah THC, takže účinek je víc energický a euforický. Je známá tím, že nakopne kreativitu a chuť se bavit, a hodí se spíš na den.

Cannabis indica naopak pochází z hor a chladnějších oblastí. Bývá nižší a zavalitější, s širšími a kompaktnějšími listy. Často se píše, že indica má víc CBD než sativa (i když se to od odrůdy k odrůdě hodně liší), a spojuje se s víc uvolňujícími a tlumivými účinky. Hodí se, když chceš vypnout a shodit stres a napětí.

Cannabis ruderalis je méně známá a liší se tím, že kvete nezávisle na fotoperiodě. Jinými slovy, na rozdíl od sativ a indik nečeká na změnu délky světla, aby začala kvést. Roste hlavně v severních zeměpisných šířkách a použila se k vyšlechtění samonakvétacích odrůd konopí.

Rozdíl mezi sativou, indicou a ruderalis je tedy v původu, růstu, obsahu kanabinoidů a účincích na člověka. Sativa je známá povzbudivým a energickým účinkem, indica uvolňujícím a tlumivým, kdežto ruderalis vyniká tím, že kvete sama. Každá má svoje kouzlo a vlastnosti a díky nim dnes existuje obrovská rozmanitost pěstování a odrůd konopí.

Co je Cannabis ruderalis?

Cannabis ruderalis je poddruh konopí, který roste hlavně v chladných oblastech, jako je východní Evropa, Střední Asie a další místa s podnebím, které marihuaně vůbec nepřeje. Je nízká, má málo THC a hlavně umí začít kvést automaticky bez ohledu na to, kolik světla dostává.

Když ruderalis zkřížíš s indikou nebo sativou, dostaneš takzvané samonakvétací rostliny, které začnou kvést mezi druhým a čtvrtým týdnem růstu, nezávisle na délce světla (fotoperiodě).

I proto se spousta semenných bank se samonakvétacími odrůdami a prodejců semen zaměřila právě na samonakvétací semínka.

Samonakvétání je unikátní a vzácná vlastnost. Vznikne, když šlechtitelé do běžně pěstovaných odrůd Cannabis indica nebo sativa přimíchají genetiku Cannabis ruderalis.

Čisté indiky a sativy potřebují ke kvetení fotoperiodu (změnu poměru světla a tmy, které jsou vystavené), ruderalis skoro nikdy.

Výhody pěstování samonakvétacích rostlin

• Samonakvétací semínka dávají venkovnímu pěstiteli možnost jednoduchého a rychlého pěstování. Navíc stihneš udělat celé cykly samonakvétacích rostlin, zatímco tvoje fotoperiodické rostliny teprve rostou nebo kvetou. V Argentině se dají samonakvétací rostliny venku pěstovat legálně díky REPROCANN, argentinskému registru léčebného konopí.
• Jsou malé (zhruba do 1 metru výšky), takže se vejdou i na terasu, balkon nebo pavlač.
• Když to podnebí dovolí (minimální teploty pořád nad 10 °C), můžeš samonakvétací konopí pěstovat venku celý rok.
• Rostou rychle a krátce, takže jsou méně vystavené všem možným škůdcům.
• Když budeš pěstovat samonakvétací rostliny venku, všimneš si, že líp snášejí chlad, i když nejvíc jim sedí mírné podnebí.

Nevýhody pěstování samonakvétacích semínek

• Uvnitř dokážeš s rychle kvetoucími feminizovanými fotoperiodickými semínky dorovnat dobu pěstování samonakvétací rostliny a s fotoperiodickými dostaneš lepší kvalitu i vyšší výnos.
• Protože nereagují na fotoperiodu, žádnou samonakvétací genetiku si neudržíš; nemůžeš tedy mít matečnou rostlinu ani řízky.
• Samonakvétací semínka mají méně kanabinoidů než stejná genetika ve fotoperiodické verzi.

Klíčení samonakvétacích semínek marihuany

Nech semínko vyklíčit:

Potřebuješ na to nějaký způsob klíčení a jedno z mnoha semínek, které najdeš na našem webu.

Připrav si květináče:

Až budou semínka vyklíčená, měj připravené květináčky 7×7 s hlínou, kde kořen nebude mít v růstu žádnou překážku. Ideálně se vyhni klíčení v rašelinových tabletách (Jiffy).

Nejdřív naplň květináčky hlínou a pak je zalij, a to pořádně, protože dokud rostlinka nevyleze na povrch, znovu už je zalévat nebudeš. Kdybys zaléval, ještě než semínko vyleze, mohlo by se pohnout, vyplavat nahoru, zahrabat se příliš hluboko nebo se spálit, když vyleze na povrch a ten bude moc mokrý.

Zasaď semínko:

Semínko zasaď půl až jeden centimetr hluboko: udělej dírku propiskou nebo čímkoli podobným, co máš po ruce. Pak do ní semínko vlož kořínkem dolů. Přikryj ho trochou hlíny, moc neutlačuj a nech ho tam, dokud konečně nevyleze na povrch květináče.

Ideálně mu po celou tuhle dobu, až do přesazení do finálního květináče, sviť 24 hodin denně. Když nemáš lampu, dej mu co nejvíc světla a hlídej, aby květináči nebyla zima.

A teď čekej:

Musíš počkat, až vyleze z hlíny a udělá to typické povytažení, kterým semenáčky konopí hledají světlo. Může to trvat čtyři nebo pět dní, moc ne déle, a musíš to bedlivě hlídat, abys to nepřetáhl. V téhle fázi dávej pozor, aby se rostlina nezačala v tom malém květináči rozrůstat.

Přesaď ji do finálního květináče:

Finální květináč naplň hlínou až nahoru, pořádně usazenou, aby ti při zalévání moc neklesla; když ji ale utlačíš moc, nebude mít dost kyslíku a kořeny nebudou zdravé. Utlačit se musí akorát, i to se naučíš časem. Ideální světlo je pak 20 hodin denně až do konce, nebo co nejvíc hodin slunce.

Až budeš mít finální květináč plný hlíny, udělej v něm díru na rostlinku z malého květináčku, pořádně hlubokou, protože ji zahrabeš i se stonkem. Pak zalévej pomalu a po okrajích, aby se hlína dobře nasákla.

Na co si dát pozor u pH

Hodnota pH půdy rozhoduje o tom, jestli rostlina dokáže vstřebat hnojiva, která v ní jsou. Když je pH moc vysoké (zásadité) nebo moc nízké (kyselé), může dojít k zablokování živin a rostlina bude trpět nedostatkem. Konopí se nejlíp daří v půdě s pH mezi 6,0 a 6,5.

Ideální substrát pro samonakvétací rostliny

Na samonakvétací semínka je důležité vybrat dobrý, kvalitní a vzdušný substrát.

Hlína většinou už kokosové vlákno obsahuje, ale můžeš přidat další kokos (30–50 %), aby byl substrát vzdušnější.

Můžeš použít i čistě kokosový substrát, jen nezapomeň, že kokos je inertní (sám živiny nemá), takže musíš hnojit od začátku pěstování.