Dusík pro konopí: proč a kdy ho rostlina potřebuje

Dusík: proč a kdy ho konopí potřebuje?

Konopí potřebuje dusík po celý život: nejvíc ve vegetaci, kdy z něj staví stonky, větve a listy, ale menší dávku i v kvetení, protože bez něj nevzniká chlorofyl. Zdravá rostlina má v nadzemní hmotě zhruba 3–4 % dusíku a patří mezi makroživiny. Nedostatek poznáš podle žloutnoucích spodních listů, přebytek podle tmavě zelených lesklých listů se špičkami stočenými dolů.

Konopí dusík využívá na spoustu věcí, hlavně na stavbu stonků, větví a listů. Jakmile začne kvetení, rostlina přestane tvořit nové listy a větve a soustředí se na palice, na které potřebuje hlavně fosfor a draslík.

Dusík je potřeba i k tvorbě chlorofylu: bez dusíku si rostlina nevyrobí potravu, kterou potřebuje, a nebude mít z čeho růst. Takže i když se ho nejvíc spotřebuje ve vegetaci, slušná dávka je potřeba i během kvetení.

Když budeš kupovat hnojiva, uvidíš, že obvykle existuje hnojivo na „růst“ a hnojivo na „květ“. Růstová hnojiva do vegetace mají víc dusíku než hnojiva do kvetení.

Nedostatek dusíku patří u konopí k nejčastějším problémům. Rostlina ho spotřebuje tolik, že zásoba v pěstebním médiu (hlíně, vodě) se může rychle vyčerpat.

Dusík je „mobilní“ živina. To znamená, že když ho rostlina potřebuje v nějaké části, umí ho přesunout z jednoho listu do druhého.

Rostlina s nedostatkem dusíku ukáže první příznaky na spodních listech. Když cítí, že někde dusík chybí, vezme ho z části, kde ho je víc. Pokud tedy staré listy dusík mají a nové ho nedostávají dost, rostlina ho ze starých listů přesune do nových, a listy, které dusík odevzdávají, zežloutnou.

Protože konopí z dusíku vyrábí i chlorofyl, listy budou ztrácet zelenou barvu: bez dusíku je chlorofylu míň a barva bledne. Bez dostatku chlorofylu rostlina nedokáže fotosyntetizovat a nakonec začne vadnout.

Když řešíš jakýkoli nedostatek živin, vždycky nejdřív zkontroluj pH média. V hlíně má být pH kolem 6,5, v hydroponii a kokosu kolem 5,8. Pokud je pH v pořádku, problém bude nejspíš opravdu v nedostatku dusíku. Abys ho napravil, přidej dusík: zkontroluj, kolik hnojiva jsi rostlinám dával, porovnej to s dávkou na etiketě a srovnej to.

Jak se zbavit přebytku dusíku?

Pokud zjistíš, že mají tvoje rostliny dusíku moc, nejdřív sniž dávku hnojiva. Pak je zalij čistou vodou se správným pH, ať propláchneš kořeny a vyplavíš přebytečný dusík ze substrátu.

Další možnost je přejít na hnojivo s nízkým obsahem dusíku a vysokým obsahem fosforu a draslíku. Do hlíny můžeš přidat i organickou hmotu bohatou na uhlík, třeba vyzrálý kompost, která pomůže přebytečný dusík navázat (hnůj ne, ten dusík naopak přidává).

Počítej s tím, že poškozené listy už svou původní zelenou barvu nezískají. Pokud přebytek dusíku listy poškodil, odstraň je, ať rostlina dá energii do nových zdravých listů.

Co se stane, když má konopí dusíku moc?

Přebytek dusíku může růst a zdraví rostliny poškodit hned několika způsoby. Hlavně může vyvolat přehnaný růst zelených listů a slabou tvorbu květů. Rostliny pak můžou být velké a košaté, ale kvalitní palice z nich nebudou.

Přebytek dusíku navíc dělá rostliny náchylnější k nemocem a škůdcům, protože měkké zelené listy hmyz i houby přitahují víc. Může taky bránit příjmu dalších důležitých živin, takže se objeví nedostatek něčeho jiného.

Další projev přebytku dusíku je, že listy ztmavnou do sytě a lesklé zelené, čemuž se často říká „spálení dusíkem“. Listy můžou být lesklé, skoro voskové, a špičky se stáčejí dolů jako drápy.

Co dělat se žlutými listy konopí?

Žluté listy můžou mít u konopí spoustu příčin, ale jedna z nejčastějších je nedostatek živin, třeba právě dusíku. Můžou ale znamenat i přebytek živin, hlavně když jsou listy zároveň tmavě zelené a lesklé.

Pokud jde o nedostatek, řešení je doplnit chybějící živiny. Pokud jde o přebytek, je potřeba dávky živin snížit.

Zásadní je taky zkontrolovat pH pěstebního média (hlíny, vody atd.), protože špatné pH rostlině brání v příjmu důležitých živin. Ideální pH pro pěstování v hlíně je kolem 6,5, pro hydroponii a kokos kolem 5,8.

Pohlídej i to, aby rostliny měly dost světla, vody a vzduchu. Když dostávají vody moc, nebo málo, listy jim taky můžou žloutnout.