Jak sbírat pyl z konopí: sběr, sušení a skladování krok za krokem

Pyl konopí se sbírá ze samčích rostlin ve chvíli, kdy se jim začnou otevírat pylové váčky: ustřihneš trs samčích květů, necháš ho proschnout v suchu a teple, protřepeš přes jemné sítko na pečicí papír a pyl uložíš do suché, tmavé a vzduchotěsné sklenice, ideálně v lednici nebo v mrazáku. Pokud pěstuješ na hulení, pyl v pěstírně nechceš. Jestli ale chceš šlechtit nové odrůdy nebo si uchovat genetiku, bez něj to nejde.

I když je to známá věc, spousta lidí, hlavně začátečníků, si plete hašiš a „pyl“. Něco společného mají, ale stejné to není.

Pyl konopí: co to vlastně je?

Ve Španělsku a Latinské Americe se „pylem“ (polen) říká i prosáté pryskyřici z rostliny, tedy prášku, který vznikne, když rostlinu protřepeš přes síto; u nás se tomu říká spíš kief nebo dry sift. Takový prosátý prášek bývá považovaný za čistší a silnější než běžný lisovaný hašiš. Skutečný pyl ze samčích rostlin, o kterém je zbytek článku, je ale něco jiného: slouží k opylení samic.

Co pyl umí

Samice jsou oblíbenější než samci, protože dávají palice plné trichomů a pryskyřice, které se pak hulí, vaporizují nebo se z nich dělají jedlé produkty a další věci. Jenže pryskyřičné palice nabité fytochemikáliemi dají jen samice, které nikdo neopylil.

Samec má jediný úkol: vypustit pyl do vzduchu a oplodnit samice. Jakmile se to stane, na parádní palice v sáčku můžeš zapomenout.

Opylené samičí květy začnou tvořit semena a palice pak chutnají drsně a nepříjemně.

Přesto se pyl konopí hodí na šlechtění nových odrůd nebo na zachování genetiky té, kterou už máš.

Co je hašiš?

Zmatek vzniká hlavně kvůli hašiši, protože i ten se dělá z pryskyřice konopí. Kvalita lisovaného hašiše ale obvykle nedosahuje kvality prosátého prášku.

Podíl THC v suchém hašiši bývá nižší než v prosátém prášku, i když se to hodně liší.

Rozdíl poznáš i podle barvy. Prosátý prášek je nažloutlý, kdežto hašiš může mít barev víc: od hnědé až po černou.

Jak a kdy samčí konopí uvolňuje pyl?

Pylové váčky jsou rozmnožovací orgány samčí rostliny. Vytvářejí se na konci vegetativní fáze v nodech, tedy v místech, kde se stonek spojuje s větvemi.

Když samec dozraje, zhruba 4–5 týdnů po začátku kvetení, váčky se otevřou a vypustí pyl do vzduchu. Vítr ho může zanést až k samici a oplodnit ji. Samice pak vytvoří semena, která nesou geny matky i otce, a druh jede dál.

Jak sbírat pyl z konopí?

Sbírat a skladovat pyl je skvělý způsob, jak si s rostlinou pohrát a zároveň uchovat původní genetiku mateční rostliny. Někdo si radši schovává semínka, což je taky dobrá volba, protože sběr pylu je trochu pracnější.

Než se do toho pustíš, platí pár základních pravidel.

Co potřebuješ vědět, než začneš sbírat pyl

• Pyl se dostane úplně všude, takže v místnosti nesmí být průvan ani vítr. Vypni všechny ventilátory a hýbej se co nejmíň. S pylem se doporučuje pracovat v latexových rukavicích.

• Dál je důležité nosit roušku, abys pyl nevdechoval. Jestli jsi hodně citlivý nebo alergik, nasaď si ochranné brýle a respirátor.

• Pyl je hodně lehký a vzduch ho snadno odnese. Proto si všechno, co budeš na uskladnění potřebovat, připrav dopředu, ať ti nic neuletí. 

Sběr pylu je fakt jemná práce. Nechceš, aby vítr zanesl ty drobné částečky k samicím, protože by místo zelených palic začaly dělat semena. Může to vést i k hermafroditům, tedy rostlinám s palicemi i semeny. Pokud to jde, drž samce a samice v oddělených místnostech.

Sběr pylu krok za krokem

Nejdůležitější je trefit správný okamžik. Když ho propásneš, pyl se rozletí do vzduchu, a jakmile samec svou práci odvede, začne vadnout. Pyl chytej, jakmile se váčky otevřou.

Nejjednodušší způsob, jak pyl získat, je ustřihnout trs samčích květů. 

Budeš potřebovat:

• uzavíratelnou nádobu nebo pevný sáček se zipem, do kterého pyl nasbíráš
• vydezinfikované nůžky na ustřižení trsu květů s pylovými váčky
• nádobu nebo sáček, do kterého trs dáš a uložíš na teplé, suché a tmavé místo. Tím trs proschne a váčky se snáz otevřou a pustí pyl.

Sběr pylových váčků

Nejdřív musíš ze samce sebrat pylové váčky. Jakmile na něm uvidíš vyvinuté váčky, hlídej ho jako ostříž. Počítej s tím, že pyl je při pokojové teplotě životaschopný jen zhruba 2–3 dny.

Jakmile to vypadá, že se váčky začínají otevírat, sbírej. Nejlepší je vzít celý trs samčích květů, promáčknout ho a protřepat nad jemným sítkem nad pečicím papírem, aby se pyl oddělil.

Sušení pylu

Po prosátí pyl čistým štětečkem rozprostři po papíru a dej ho na suché, teplé místo ve stínu. Nech ho schnout 48 hodin a pak ho můžeš použít nebo uskladnit. Ideální je teplota 18–24 °C a vlhkost 30–60 %.

Jestli je trs úplně suchý, zjistíš tak, že nádobou pořádně zatřeseš. Když pyl z váčků vypadává snadno, je hotovo a můžeš sbírat. Pokud se váčky neotevírají, nech je schnout ještě pár dní a zkus to znovu.

Oddělení rostlinných zbytků od pylu

Po úspěšném protřepání je čas oddělit rostlinné zbytky od pylu kovovým sítkem. Pod sítko dej voskovaný nebo pečicí papír, aby pyl padal na čistý povrch. Když trs vysypeš na sítko, pyl by měl propadnout skrz kovovou síťku na papír pod ním.

Skladování

Co se týče skladování, pyl potřebuje suché, vzduchotěsné a tmavé místo, kam nesvítí světlo. Pozor na výkyvy teploty: můžou poškodit buňky nebo způsobit vlhkost z kondenzace. Pyl můžeš dát do lednice nebo do mrazáku.

Jako nádobu doporučujeme skleněnou sklenici, ne igelitový sáček. Je spolehlivější a líp těsní.

Až sběr dokončíš, převleč se a skoč do sprchy: pyl je hodně lehký a může opylit jiné rostliny, aniž bys to chtěl.