
Konopí a deprese: co říkají studie o CBD a kde jsou rizika
CBD se zkoumá jako možná pomoc u deprese, THC ale může u citlivých lidí spustit psychózu. Co je zatím známo a na co si dát pozor.
Jestli konopí pomáhá na depresi, zatím jasné není. CBD se zkoumá kvůli možnému antidepresivnímu účinku, ale uznávaná léčba deprese to není, a THC naopak může u lidí s predispozicí spustit psychózu. Vztah mezi užíváním konopí a duševními poruchami je složitý a potřebuje další výzkum, abychom líp pochopili krátkodobé i dlouhodobé dopady na psychiku.
Existují silné, i když ne jednoznačné důkazy, které spojují konopí s dřívějším nástupem psychózy u lidí s genetickou predispozicí k psychotickým poruchám, jako je schizofrenie, a se zhoršením příznaků u těch, kdo už jimi trpí.
Méně konzistentní, ale existující důkazy spojují konopí i s dalšími duševními poruchami a sebepoškozováním, včetně sebevražedných myšlenek a pokusů. Pochopit tyhle souvislosti je zásadní, pokud se má vztah mezi konopím a duševním zdravím řešit poctivě.

Jak tráva působí na emoce a depresi
Deprese není jen smutek. Je to porucha nálady, která negativně ovlivňuje emoce, myšlení i chování. Nedopadá jen na jednotlivce, ve společnosti může způsobit i výraznou neschopnost fungovat: člověk ztrácí radost a zájem a odnese to práce i škola.
Jenže má konopí v péči o duševní zdraví vůbec nějakou roli? Kanabidiol (CBD), jedna z látek konopí, se zkoumá kvůli možnému vlivu na duševní zdraví: některé studie naznačují účinky podobné antidepresivům a lékům proti úzkosti. Výzkumy ukazují na interakci CBD s receptory v mozku, které souvisejí s depresí, úzkostí a stresem.
Vědci z Research Institute on Addictions (RIA) při University at Buffalo publikovali studie, podle kterých by se chronický stres a deprese daly jednou léčit přes endokanabinoidní systém.
Mozek si vyrábí vlastní endokanabinoidy, které aktivují receptory CB1 v centrální (CNS) i periferní nervové soustavě (PNS). Kanabinoidy z rostliny působí na tytéž receptory, a proto se zkoumá jejich role u poruch nálady.
Psychóza vyvolaná drogami
Výzkumy z Dánska se zaměřily na zajímavý jev: kanabisovou psychózu, krátkodobou psychotickou poruchu spojenou s užíváním konopí. Je vzácná, v celé zemi jde zhruba o 100 nových případů ročně, a když člověk konopí vysadí, obvykle výrazně ustoupí.
Výsledky ale ukázaly i znepokojivá čísla:
- U tří čtvrtin postižených se během následujícího roku diagnostikovala nová psychotická porucha.
- Skoro polovina měla psychotickou poruchu ještě po třech letech.
To naznačuje, že skoro polovina lidí s diagnózou kanabisové psychózy může ve skutečnosti vykazovat první známky dlouhodobější psychotické poruchy, jako je schizofrenie.
Tahle skupina může být na účinky konopí obzvlášť citlivá, a proto je pro ni důležité se mu do budoucna vyhnout. Data jsou zatím předběžná, ale pomáhají líp pochopit vztah mezi konopím a psychotickými poruchami a ukazují, že je potřeba další výzkum.

Kanabisová psychóza
Souvislost mezi konopím a duševními poruchami je obor, který se pořád vyvíjí. Častěji se objevuje u lidí, kteří už mají psychické potíže, ale k pořádnému pochopení je potřeba víc výzkumu.
Do celé věci vstupuje řada faktorů: kolik a jak často člověk užívá, síla THC, typ produktu a věk při prvním užití. Roli hraje i genetika, traumata a stres, které ovlivňují jak pravděpodobnost, že po konopí člověk sáhne, tak jeho duševní zdraví.
A co psychiatrické poruchy?
Výzkumy naznačují, že užívání konopí souvisí s vyšší pravděpodobností psychotických poruch, hlavně u lidí s rodinnou anamnézou a dalšími rizikovými faktory. Vysoké dávky můžou vyvolat dočasné psychotické epizody, které by mohly souviset s budoucím rizikem psychotických poruch.
U jiných duševních poruch je souvislost s konopím méně jasná. Některé výzkumy naznačují vyšší riziko deprese u lidí, kteří užívali konopí v dospívání. Silnější je souvislost mezi konopím a sebevražednými myšlenkami a chováním, hlavně u dospívajících a amerických válečných veteránů.
Přes všechna tahle zjištění je vztah mezi konopím a duševním zdravím tak složitý, že potřebuje další data z dlouhodobých studií, aby se dalo přesně určit, jak a u koho může konopí psychiku zhoršit. Jen tak se dají pořádně pochopit rizika i přínosy užívání konopí pro duševní zdraví.
Kanabisová psychóza se projevuje epizodami halucinací a těžkých bludů, které bývají akutní, ale časem odezní. Je vzácná, ale potřebuje individuální léčbu, aby se tyhle přechodné epizody neopakovaly.
Lidé s genetickou predispozicí k paranoie nebo psychóze mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že kanabisovou psychózu prodělají. A je důležité říct, že konopí může zhoršit i jiné psychotické potíže, které člověk měl už předtím. Pokud bojuješ s depresí, promluv si s lékařem dřív, než na vlastní pěst sáhneš po konopí. A když se objeví myšlenky na sebevraždu, ozvi se hned: v Česku třeba na Linku první psychické pomoci 116 123, v ohrožení života volej 155 nebo 112.
KLUB
Přidej se ke komunitě
Pěstitelé se jménem a tváří, dohledatelné šarže, skutečná komunita. Žádné kecy, žádné plané sliby.
Přidej se do klubuČTI DÁL
POZNÁMKYKonopí v suchu: jak rostlinu udržet při životě, když chybí voda
Horko, popraskaná půda a voda na příděl: odolné odrůdy, mulč, stín, hydrogel a správné květináče, aby rostliny vydržely.
POZNÁMKYKouření léčebného konopí: terapie, nebo rána pro plíce?
Konopím se léčí tisíce let, jenže brko je ten nejšpinavější způsob, jak ho vzít: co spalování dělá s průduškami a proč všechno stojí na dávce.