Málo slunce pro konopí venku: co se stane a jak to vyřešit

Když má konopí venku málo slunce, roste pomaleji, vytahuje se do délky, má tenké větve a nakonec dá menší, vzdušné palice s málem pryskyřice. Ideál je aspoň 10–12 hodin přímého slunce denně; se 6 hodinami se dá vypěstovat taky, jen počítej s menší a slabší sklizní. Proto o úspěchu venkovního pěstování rozhoduje hlavně to, kam rostlinu postavíš a jakou kvalitu světla dostane.

Proč konopí potřebuje k růstu slunce?

Potřebuje, a hodně. Konopí roste díky fotosyntéze: energii ze slunečního světla používá k tomu, aby z vody, oxidu uhličitého a minerálů z půdy vyrobilo cukry, které ho živí, a jako vedlejší produkt uvolňuje kyslík. Z těch cukrů pak sílí kořeny, větve i listy.

Jaký je rozdíl mezi sluncem a lampou na pěstování?

Slunce, nebo lampa? Na tohle téma se mezi growery debatuje odjakživa. Slunce má nesporné výhody: je zadarmo a jeho síle se žádná lampa úplně nevyrovná. Pěstování uvnitř pod umělým světlem zase nabízí soukromí a mnohem přesnější kontrolu nad prostředím, včetně světelného cyklu.

Tahle kontrola se hodí hlavně domácím pěstitelům, kteří nechtějí na sebe upozorňovat a zároveň chtějí dát rostlinám ty nejlepší podmínky.

Kolik hodin slunce potřebuje konopí venku?

Světlo je pro konopí základ, pokud chceš silný růst a pořádnou sklizeň. Rostlina je nejspokojenější, když dostane aspoň 10–12 hodin přímého slunce denně. Tráva roste rychle, a na to potřebuje hodně energie ze slunce.

Venku se dá pěstovat i s minimem kolem 6 hodin přímého slunce. Jen počítej s tím, že rostlina poroste pomaleji a sklizeň bude menší a horší než u rostlin, které mají slunce dost.

Je konopí rostlina na slunce, nebo do stínu? Vyroste i v nepřímém světle?

Někteří pěstitelé tvrdí, že jim rostliny daly sklizeň i s pouhými 1–2 hodinami přímého slunce denně. Jestli ale chceš z rostliny dostat maximum, co do velikosti i kvality, potřebuje pořádnou dávku slunce.

Konopí ve stínu se natahuje za světlem: dělá tenké, dlouhé větve a palice jsou lehké, řídké a s málem pryskyřice. Kdo chce venku sklidit pevné a kvalitní topy, musí rostlinám zajistit dost přímého slunce.

Co se stane, když konopí venku nedostane dost slunce?

Tráva chce přímé slunce. Když ho rostliny venku nemají dost, začnou mít s růstem různé problémy. Přisvítit venku LED lampou na konopí je dost složité, takže hlavní je vybrat od začátku slunné místo. Pomůžou i velké květináče, které můžeš během dne přenášet za sluncem.

Pokud na to máš vybavení, můžeš slunce doplnit umělým světlem a zvednout tak výnos. Někdo dává rostliny na začátku nebo na konci dne dovnitř pod lampu, aby jim přidal světla. Pozor ale, ať každá fáze dostane správné množství světla: u fotoperiodických odrůd delší den zbrzdí nebo naruší kvetení.

Co se stane, když má konopí slunce až moc?

V hodně slunných oblastech, třeba ve Středomoří, může být přemíra slunce problém. V severnějších krajích, kam patří i Česko, intenzita slunce většinou nevadí, ale čím jižněji, tím je slunce silnější a může rostliny poškodit. Pak uvidíš listy spálené od slunce.

Proti přemíře slunce máš pár možností. Hlavně najdi místo, kde je ráno slunce a odpoledne stín, třeba pod stromy nebo u zdi či přístřešku. Nesázej rostliny tam, kde je bude pálit polední slunce, to je nejjistější cesta ke spáleninám.

Když je potřeba, udělej rostlinám umělý stín. Další možnost je pěstovat v květináčích, které můžeš přesouvat podle počasí. Tak upravíš, kolik slunce rostliny dostanou, a ušetříš je stresu z horka. Zkrátka: trocha stínu a ochrany ve správnou chvíli a rostliny přemíru slunce zvládnou v pohodě.

Je rozdíl mezi sluncem na rovníku a na severní či jižní polokouli?

Ano, a dost velký. Může za to oběžná dráha Země a sklon její osy, který určuje, kolik slunce dostane každá oblast během roku.

Slunce na severní a jižní polokouli

Na severní i jižní polokouli se množství slunce mění s ročními obdobími, protože Země je skloněná. Při červnovém slunovratu je ke slunci nakloněná severní polokoule, kde jsou pak nejdelší dny a nejsilnější slunce. Při prosincovém slunovratu je to naopak: nejdelší dny a nejvíc slunce má jižní polokoule.

Díky tomu v určitých měsících dostává jedna polokoule víc přímého slunce, zatímco ta druhá má světla méně a dny kratší. Střídání ročních období mění jak délku, tak sílu slunečního světla na obou polokoulích.

Slunce na rovníku

Rovník je na tom jinak: vůči slunci má po celý rok zhruba stejnou polohu. V rovníkových oblastech je každý den zhruba 12 hodin slunce, bez výrazných sezónních výkyvů, jaké známe od nás. Je to tím, že sluneční paprsky tam dopadají skoro kolmo, takže světlo je stálé a rovnoměrné.

Pro rostliny a zemědělství to má velké důsledky. Na rovníku rostou rostliny díky stálému světlu rovnoměrněji a bez přestávky, kdežto na obou polokoulích je potřeba se sezónami pečlivě počítat, aby úroda vyšla.

Shrnuto: severní i jižní polokoule mají kvůli sklonu Země během roku hodně proměnlivé množství slunce, kdežto rovník má světlo celý rok stálé a vyrovnané.