Mikroživiny a sekundární živiny: co konopí potřebuje kromě NPK

Kromě trojice NPK (dusík, fosfor, draslík) potřebuje konopí tři sekundární živiny, vápník, hořčík a síru, a hrstku mikroživin neboli stopových prvků, jako je železo, zinek, mangan, bor, měď a molybden. Mikroživin stačí nepatrné množství, ale když chybí, rostlina hůř roste, listy blednou nebo žloutnou a sklizeň je menší. Tady je, k čemu která slouží a kdy přestat hnojit.

• Primární makroživiny: dusík (N), fosfor (P), draslík (K)
• Sekundární makroživiny: síra (S), vápník (Ca), hořčík (Mg)
• Mikroživiny: bor (B), chlor (Cl), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn)

Makroživiny a mikroživiny

Makroživin potřebuje rostlina víc, mikroživin jen úplně maličko (pár miligramů na litr, řádově ppm). Aby rostla normálně, musí dostávat vyvážený přísun všech těchhle základních živin.

A jak se mikroživiny prodávají? Často jako koncentrované suspenze (SC) nebo olejové disperze (OD), protože mají hodně pevné složky a účinné látky (tedy samotné mikroživiny) jsou obvykle velmi husté. Snadno se proto usazují na dně a směs se rozpadá. Výrobce musí zvolit správné dispergační činidlo, a pro tebe z toho plyne jednoduchá rada: lahev před použitím pořádně protřepej.

Nezbytné mikroživiny: které to jsou?

Kolik mikroživin se považuje za nezbytné, se liší podle zdroje. Stejně jako u sekundárních živin jde o otázku zařazení, protože někdo počítá sekundární živiny mezi mikroživiny. Tak či tak jde o minerály a prvky, kterých v půdě není nijak hojně a které konopí nepotřebuje ve velkém, ale bez nich to nejde.

Ať se podíváš kamkoli, bor (B), mangan (Mn), zinek (Zn), měď (Cu), železo (Fe) a molybden (Mo) vždycky figurují mezi nezbytnými mikroživinami. Stejně jako ostatní živiny má každá svou funkci, nebo pomáhá ostatním živinám a dějům v rostlině. Takže k čemu která slouží?

Bor:

pomáhá vývoji a růstu kořenových špiček. Taky pomáhá rostlině přijímat vápník a přenáší v ní cukry.

Mangan: je zásadní pro tvorbu chlorofylu a fotosyntézu. Pomáhá i s fungováním enzymů.

Zinek:

pomáhá vývoji stonků, listů a větví. Často se uvádí, že čím starší rostlina, tím víc zinku obsahuje a potřebuje.

Měď: ​​

pomáhá rostlině tvořit bílkoviny a zpevňuje stonky a větve.

Železo:

je důležité pro tvorbu chlorofylu. Nedostatek železa se často projeví žloutnutím listů mezi žilkami (intervenózní chloróza), nejdřív na mladých listech.

Molybden:

pomáhá zpracovávat dusík.

Mezi další stopové prvky, které se někdy řadí k nezbytným, patří kobalt (Co), křemík (Si), chlor (Cl) a selen (Se). Ne všichni se shodnou, že do té skupiny patří (křemík se bere spíš jako prospěšný než nezbytný), ale pro život rostlin jsou důležité.

Sekundární živiny: vápník, hořčík a síra

Sekundární živiny jsou hořčík (Mg), vápník (Ca) a síra (S). Aby je konopí dokázalo pořádně přijmout, musíš hlídat správné pH.

Tyhle sekundární živiny mají v rostlině spoustu zásadních úkolů. Často jsou nutnou součástí nebo doplňkem jiných živin a dějů. Všechny jsou potřeba pro růst rostliny i kořenů, ale každá má svou specialitu. Vápník pomáhá přenášet další živiny a usnadňuje jejich příjem. Hořčík je klíčová součást chlorofylu. Síra se podílí na tvorbě chlorofylu a pomáhá i s metabolismem a transpirací rostliny.

Jaké živiny rostliny potřebují k růstu?

Makro- i mikroživiny rostlina potřebuje, aby rostla, a dobře živená rostlina líp odolává škůdcům. Hnojit konopí můžeš začít, jakmile má 2–3 patra listů. Některá hnojiva se dávají už týden po vyklíčení, ve fázi semenáčku, a to je úplně v pořádku.

Semenáček dostává výrazně menší dávku, takže se drž návodu, ať rostlinu nespálíš. Podle substrátu, který zvolíš, budou živiny potřeba dřív, nebo později. Některé substráty jsou předhnojené na první 3–4 týdny, říká se jim „hot mix“. Přečti si, co v tvé směsi je a jak postupovat, ať nehnojíš dvakrát a rostliny nespálíš.

Jak často dávat rostlinám živiny?

Některá hnojiva se dávají do každé zálivky, jiné značky radí jen jednou týdně. Některé doplňky stačí jednou za měsíc nebo jednou za pár týdnů.

Kdy přestat rostlinám dávat živiny?

Poslední týden (nebo dva) kvetení spousta pěstitelů přestane marihuanu hnojit a zalévá jen vodou. Proplachují ji, aby se vyhnuli „chemické“ pachuti v palicích, nebo ji aspoň zmírnili, když používali minerální hnojiva.

Když se blíží sklizeň, blizny zhnědnou a zkroutí se a trichomy budou spíš mléčné nebo jantarově hnědé.

Rozdíl mezi mikroživinami a makroživinami je jasný. Dodat se dají různě, ale jde to i přírodně? Jak rostliny živiny vlastně získávají? A jaké jsou hlavní přírodní zdroje?

Rostliny berou makro- i mikroživiny (prvky) z půdy, vzduchu a vody. Uhlík (C), kyslík (O) a vodík (H) jsou základní stavební prvky a rostliny je berou ze vzduchu a z vody.

Proto je důležité dobré větrání v growboxu nebo pěstírně, aby rostliny dostaly ze vzduchu dost uhlíku a kyslíku. Pro základní funkce rostliny je zásadní i dobrá voda. Měla by být z bezpečného zdroje: kohoutková je v pohodě, a kde pitná voda z kohoutku není, sáhni po balené.