Pěstování konopí a příroda: elektřina, voda a pesticidy

Ano, pěstování konopí má dopad na životní prostředí a hodně záleží na tom, jak pěstuješ: u indooru jde hlavně o elektřinu (lampy, klimatizace, větrání), venku o vodu, pesticidy a hnojiva, která končí v řekách. Technické konopí může naopak přírodě i pomoct. Konopí se pěstuje po celém světě už od starověku a tisíce let se používá k léčbě i pro radost. I když je v mnoha zemích pořád tabu nebo zakázané, v Argentině, odkud píšeme, schválil Kongres zákon, který reguluje průmysl léčebného konopí a technického konopí, a země teď dělá první kroky ve výrobě, prodeji i vývozu. Zbývá velká otázka: jak to celé dopadá na přírodu?

Nejdřív to hlavní: dva způsoby, jak se konopí pěstuje

Uvnitř (indoor)

Pěstování uvnitř (včetně skleníků) ti dává plnou kontrolu nad vším, od světla po teplotu. Brzdí ho ale vyšší náklady, velká spotřeba energie a s tím spojená zátěž pro životní prostředí. A snížit celkový dopad zemědělství na planetu je pro udržitelnost zásadní.

Venku (outdoor)

Pěstování venku je tradiční, původní způsob. Je levné, ale závisí na počasí a přírodních zdrojích. Špatné hospodaření s půdou a vodou nebo s ochranou proti škůdcům může přírodě pořádně ublížit.

Jak která metoda znečišťuje prostředí

• Každá varianta zatěžuje přírodu jinak. Podle práce publikované v Nature Sustainability odpovídají emise spojené s vypěstováním kila konopí uvnitř zhruba spálení až 2 000 litrů benzínu. Podle odhadu, o kterém psal New Scientist, se uhlíková stopa velkovýroby konopí uvnitř pohybuje mezi 2,2 a 5,1 tuny oxidu uhličitého na kilo suchých květů.

• Outdoor naopak podle studie oregonské pracovní skupiny pro environmentálně šetrné postupy v pěstování konopí (USA) spotřebuje až 140krát méně elektřiny než indoor. Stejná skupina ale upozornila na spotřebu vody: dospělá rostlina konopí může během 150denní sezóny vypít až 22,7 litru vody denně, skoro dvakrát víc než vinná réva.

Pořád ale chybí systematická pravidla pro udržitelné pěstování konopí, protože jeho dopady na životní prostředí nejsou úplně jasné. Legalizace v některých zemích nemá obdoby, a proto je potřeba dopady na prostředí pořádně a komplexně prověřit.

Čím může konopí přírodě pomoct

Mluvili jsme o rizicích, ale konopí má pro životní prostředí i plusy. Jeden výzkumník z Univerzity v Cambridgi prohlásil, že pěstování konopí umí zachytávat uhlík z atmosféry „dvakrát efektivněji než lesy“ a zároveň dává architektům a designérům materiály s negativní uhlíkovou bilancí.

Technické konopí, které díky nízkému obsahu THC nemá psychoaktivní účinek, může prospět i půdě: ukázalo se, že dokáže růst na silně kontaminovaných půdách a čistit je tam, kde by jiné plodiny neměly šanci.

Technické konopí může zmírnit negativní dopady zemědělství a otevírá cestu k udržitelnějšímu rozvoji i v jiných odvětvích: dokáže nahradit řadu surovin, protože z jeho vláken se dají vyrábět rozložitelné textilie, papír i plasty.

Tři velká témata: voda, voda a zase voda

Spotřeba vody

Konopí je náročné na vodu i živiny a za sezónu potřebuje dvakrát víc vody než kukuřice, sója nebo pšenice. Odhaduje se, že rostlina v průměru vypije během růstové sezóny 22,7 litru vody denně. Skutečná denní spotřeba se místo od místa liší podle spousty faktorů, jako je terén, vlastnosti půdy, podnebí nebo typ pěstování, ale obecně platí, že konopí je rostlina s vysokou spotřebou vody. Obrovská spotřeba vody v zemědělství spolu s růstem populace a změnou klimatu nejspíš v příštích letech nedostatek vody ještě zhorší.

Vysoká spotřeba tlačí na hledání dalších zdrojů. Běžně se voda odklání, tedy čerpá nebo převádí z jednoho povodí do druhého, aby bylo čím zavlažovat. Odklon vody sice pěstitelům konopí řeší nedostatek, ale přináší nové problémy.

Znečištění vody

Pěstování konopí, hlavně to nelegální, může zhoršit kvalitu vody. Pesticidy (včetně herbicidů, insekticidů, fungicidů, nematocidů a rodenticidů), které se běžně stříkají proti škůdcům a chorobám, se nekontrolovaně dostávají do vody a představují pro vodní prostředí vážné riziko. Co se s hnojivy a pesticidy stane dál a kam doputují, se liší.

Dusík a pesticidy se třeba po dešti nebo přílišné zálivce dostanou do povrchového odtoku nebo prosáknou do podzemní vody. Když se pak znečištěná voda dál používá, kontaminuje půdu i povrchové a podzemní vody. Chemikálie z polí tak můžou přes potravní řetězec ohrozit lidi i další plodiny.

Vodní ekosystémy

Odklon vody a její znečištění zasahují do vodních ekosystémů. Velká spotřeba vody na pěstování konopí v povodích výrazně ovlivňuje divokou přírodu, třeba ryby a obojživelníky, protože konopí se často pěstuje přímo v povodích, kde po proudu žijí citlivé vodní druhy.

Je zásadní, aby všichni pěstitelé brali vodní zdroje vážně, protože změna průtoku patří k největším hrozbám pro biodiverzitu ve vodě. Konopný průmysl se pomalu stává jedním z těch, kdo odklánění vody zneužívají nejvíc.