Tráva a emoce: co konopí dělá s hlavou, pamětí a radostí

Konopí ovlivňuje emoce hlavně přes THC, jeden z kanabinoidů, tedy účinných látek konopí, který zasahuje do systému odměny v mozku a mění signalizaci dopaminu, glutamátu a kyseliny gama-aminomáselné (GABA). Studie z Cambridgeské univerzity naznačují, že u lidí s poruchou užívání konopí je slabší paměť i takzvané exekutivní funkce a systém odměny reaguje jinak. Víc to platí, když člověk začal hulit mladý.

Projdeme si, jak spolu souvisí tráva a lidská psychika, co je na ní dobrého a co ne. Od vlivu na náladu po to, co dělá s mozkem, hlavně s pamětí a myšlením. A jak rostlina s celou paletou kanabinoidů mění to, jak přemýšlíme, cítíme a vnímáme svět kolem sebe.

Podíváme se na nejnovější vědecká zjištění i na zkušenosti lidí, kteří si hlavu s trávou v ruce dobře prozkoumali. A taky na to, jak marihuana se všemi svými odrůdami a terpenovými profily nejen mění stav vědomí, ale u některých duševních potíží se zkoumá i její léčebné využití.

Jak tráva působí na mozek: pohled vědy a psychologie

Lidstvo je s rostlinou Cannabis sativa, kterou všichni znají jako marihuanu, spojené tisíce let. Za tu dobu se z obyčejné rostliny stal kulturní fenomén, který se po celém světě užívá rekreačně i léčebně.

Rekreačně ji kouří nebo jí miliony lidí a v řadě zemí se čím dál víc přijímá i jako léčivo. Konopí má v dnešní společnosti spoustu rolí. Jenže co doopravdy dělá s naší hlavou?

Nedávno vyšly tři důležité studie v časopisech The Journal of Psychopharmacology, Neuropsychopharmacology a International Journal of Neuropsychopharmacology, které na vztah mezi konopím a kognitivní psychologií vrhají nové světlo.

Podle starší zprávy Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) užívá konopí rekreačně zhruba 192 milionů lidí ve věku 15 až 64 let, což ukazuje, jak hluboko je zakořeněné po celém světě. Zajímavé je, že zhruba 35 % z nich je ve věku 18 až 25 let. Velká část uživatelů jsou tedy mladí dospělí, jejichž mozek se pořád ještě vyvíjí.

Účinky THC: co dělá s mozkem

Hlavní psychoaktivní hvězda konopí, tetrahydrokanabinol (THC), působí na endokanabinoidní systém v mozku, tedy síť receptorů, které reagují na látky z této rostliny. Těch receptorů je hodně v prefrontální kůře a v limbickém systému. Ladí mechanismy odměny a motivace a řídí signalizaci klíčových neurotransmiterů, jako je dopamin, kyselina gama-aminomáselná (GABA) a glutamát.

Má to velké důsledky. Dopamin, který stojí za motivací, odměnou a učením, je pod přímým vlivem THC. Ke slovu se dostávají i glutamát a GABA, které jsou zásadní pro paměť a učení.

Postupně se tak skládá obrázek toho, jak konopí se směsí svých kanabinoidů formuje naše prožívání. Od endokanabinoidního systému po jemné detaily přenosu signálů mezi neurony: cest, kterými se tráva a mysl potkávají, je hodně.

Co dělá tráva s pamětí a myšlením?

Vztah mezi konopím a kognitivními procesy zkoumala už spousta studií. Ukazují, jak může tahle populární látka působit na mysl, hlavně u lidí s poruchou užívání konopí. To je stav, kdy člověk neustále touží hulit a narušuje mu to běžný den. Podle odhadů se týká zhruba 10 % uživatelů.

Výzkumníci z Cambridgeské univerzity, o jejichž práci informovala BBC, porovnali 39 lidí s diagnostikovanou poruchou užívání konopí s kontrolní skupinou 20 lidí, kteří hulí jen výjimečně nebo vůbec. V den testu nesměli být účastníci pod vlivem. Absolvovali paměťové testy z baterie Cambridge Neuropsychological Test Automated Battery, která měří, jak dobře mozek udrží informace.

Co ukázaly výsledky?

Lidé s poruchou užívání dopadli v paměťových testech hůř, což ukazuje na souvislost mezi dlouhodobým hulením a horší pamětí. Zhoršené byly i „exekutivní funkce“, tedy mentální procesy, kam patří třeba pružné myšlení. Konopí tak podle všeho může ovlivnit, jak dobře člověk zvládá složitější úkoly.

Zásadní roli hraje věk, kdy člověk začal. Kdo začal hulit brzy, měl exekutivní funkce zhoršené výrazněji.

Dopady na myšlení se netýkají jen pravidelných uživatelů. I ti, kdo hulí jen občas, měli sklon k riskantnějším rozhodnutím a víc potíží s plánováním.

Účinky trávy u mužů a u žen

Studie zachytily i rozdíly mezi pohlavími. Muži, kteří hulí, mívali spíš potíže s pamětí a s rozpoznáváním předmětů, ženy zase s pozorností a s exekutivními funkcemi. Rozdíly vydržely, i když výzkumníci zohlednili věk, IQ, pití alkoholu a kouření, náladu, příznaky úzkosti a další nutkavé chování.

Dohromady to dává docela jasný obrázek o tom, jak konopí působí na myšlení. A připomíná, že o rizicích je dobré vědět a nebrat je na lehkou váhu.

Jak tráva působí na motivaci a duševní zdraví

Podle nedávných výzkumů nemá konopí vliv jen na myšlení, ale i na motivaci a duševní zdraví. Řada starších studií ukazuje, jak složitě se konopí potkává s mozkovými procesy, které mají na starosti odměnu a motivaci.

Dřívější výzkumy naznačovaly, že konopí může ovlivnit mozkové okruhy odměny a motivace, což by se mohlo projevit ve škole, v práci i v celkové chuti do čehokoli.

V nejnovější studii z Cambridge, o které psala BBC, dostali účastníci úkol při skenování mozku: dívali se na modré a oranžové čtverečky. Oranžové nabízely peněžní odměnu podle toho, jak účastník zareagoval, takže se dalo sledovat, jak mozek na odměnu odpovídá.

Vědci se soustředili na ventrální striatum, klíčovou oblast systému odměny, a pozorovali jen jemné účinky konopí. Důležité je, že účastníci byli spíš mírní uživatelé. Emoční dopady trávy proto můžou být u chronických uživatelů výraznější.

Závěr

Některé studie spojují každodenní hulení s psychickými potížemi. U dospívajících se uvádí souvislost s vyšší mírou anhedonie, tedy stavu, kdy člověk nedokáže prožívat radost.

Vztahy mezi konopím, motivací a duševním zdravím jsou složité a stojí za to jim rozumět. Kdo o možných rizicích ví, může se rozhodovat s otevřenýma očima.