BHO, RSO, live resin a CO2: konopné extrakty s rozpouštědlem vysvětlené, a proč začít bez nich

Extrakty s rozpouštědlem i bez: mapa metod

Konopné extrakty se dělí na dvě velké skupiny: mechanické, kde se pryskyřice od rostliny oddělí jen vodou, mrazem, síty, teplem a tlakem (bubble hash, dry sift, rosin), a chemické, kde ji vytáhne rozpouštědlo jako butan, alkohol nebo CO2 (BHO, RSO, tinktury, live resin, superkritická extrakce). Ty s rozpouštědlem dávají čisté a silné koncentráty, ale nesou skutečná rizika a patří do rukou lidí s vybavením a průpravou. Proto začátečníkům doporučujeme zůstat u metod bez rozpouštědel. 

Extrakt z usušené trávy se dá popsat jako výsledek procesu, při kterém se kanabinoidy z rostliny zkoncentrují a zároveň se vyhodí co nejvíc rostlinné hmoty. Jejich popularita v posledních letech raketově roste, protože umí soustředit kanabinoidy rostliny do pryskyřice. 

Extrakty se navíc liší technikou, kterou vznikly. Rozlišují se metody mechanické a chemické: ty první fyzicky oddělí kanabinoidy od rostlinné hmoty, ty druhé k tomu používají různá rozpouštědla.

Extrakce bez rozpouštědel

Metody, které popíšeme teď, se obejdou bez jakéhokoli rozpouštědla. Stačí voda, teplo, různá síta a tlak.

Ice-O-Lator hash / Bubble hash / Water hash:

tyhle tři techniky používají stejný postup a stejné vybavení: kbelík na 5 až 10 litrů (podle toho, kolik rostlinné hmoty zpracováváš) a speciální sadu na extrakci „Ice-O-Lator“ se síty různých velikostí, která se skládají do sebe, od toho s nejjemnějším filtrem.

Přiznejme si to: metoda je fakt jednoduchá. Postup krok za krokem:

1- Napusť kbelík studenou vodou zhruba do dvou třetin, přidej led a vlož dovnitř sáčky/síta s palicemi.

2- Trichomy se díky studené vodě a ledu snadno odloupnou. Jestli chceš procesu pomoct, dej palice před extrakcí na hodinu do mrazáku. 

3- Aby se trichomy od palic uvolnily, míchej sáčkem v kbelíku zhruba 20–25 minut. Pak sáček vytáhni, postupně vypusť vodu a z každého síta seber extrakt.

4- Nakonec extrakt ručně stlač a nech ho sušit aspoň týden. Polož ho na talíř do místnosti s teplotou mezi 20 a 22 °C a vlhkostí mezi 55 a 60 %. 

Dry Sift Hash:

Je to nejspíš nejjednodušší a nejlevnější metoda extrakce, jakou najdeš, a tak ji zvládne každý, kdo chce. 

Potřebuješ extrakční sáček, takový, jaký se používá u metody Ice-O-Lator, s velikostí ok, která ti sedne (počítej s tím, že přímo ovlivní kvalitu výsledku). Čím menší oka, tím menší pryskyřičné žlázky zachytíš (bavíme se zhruba o sítu 50 mikronů). A pokud máš chuť si trochu víc mákout, můžeš udělat extrakty různé kvality se síty různé velikosti.

Třeba první prosev udělat přes sáček 150 mikronů a pak postupně jít níž. Se sáčkem 70 mikronů získáš dry sift výborné kvality, který tě nepřestane překvapovat. Postup:

1- Vlož trávu do extrakčního sáčku a lehce a hodně jemně s ním třes svisle nad nádobou s hladkým, čistým a suchým povrchem. Na ni budou padat pryskyřičné trichomy a hromadit se jako prášek nažloutlé až bělavé barvy.

2- Až nasbíráš všechen prášek, vytvaruj ho do kompaktního a jednolitého hašiše. Nejpraktičtější je to s tvrdou kartičkou, třeba starou věrnostní kartou. Na extrakci potřebuješ usušenou trávu; můžeš ji taky dát aspoň hodinu předem do mrazáku, aby se trichomy v chladu líp uvolnily. 

Je to suchá metoda, takže extrakt ani palice v kartonové krabici sušit nemusíš. A výsledek můžeš rovnou použít.

Rosin (Rosin Tech):

Na tenhle typ extrakce potřebuješ pečicí papír a horký lis. Nejjednodušší a nejlevnější je obyčejná žehlička na vlasy, ale taková, která má ruční regulaci teploty.

Palici položíš na pečicí papír, zabalíš ji do malého kompaktního obdélníkového balíčku a stiskneš ho plotýnkami žehličky. Teplem a tlakem pryskyřice zkapalní a zachytí se na papíře. Pak ji stačí z papíru seškrábnout a extrakt je hotový.

Extrakce s rozpouštědly

Tyhle metody se dnes běžně používají v průmyslu, protože umožňují vyrobit velké objemy extraktu. K oddělení žádaných látek se obvykle používají rozpouštědla jako butan, propan, CO2 nebo etanol. 

Narazíš u nich na různé varianty a ty se obvykle přisuzují použitému rozpouštědlu a způsobu, jakým se po extrakci „pročistí“. 

Když se extrahuje rozpouštědlem, musí se pak odstranit procesem, kterému se říká purge (pročištění). Při něm se zbytky chemických rozpouštědel z extraktu odpaří. Protože rozpouštědla ovlivňují vzhled, texturu i vůni výsledku, vzniká celá škála různých extraktů.

Následují metody, které pracují s chemickými rozpouštědly (uhlovodíky). Vysvětlujeme je, abys věděl, co je za extraktem, který vidíš, ne abys je zkoušel doma. 

Než se do nich pustíme: manipulace s chemikáliemi a s některými zařízeními nese skutečná nebezpečí (riziko výbuchu, požáru a podobně), takže tohle není práce do kuchyně. 

BHO (Butane Hash Oil):

Tahle metoda používá jako rozpouštědlo plyn butan. Dají se použít i jiné uhlovodíky jako propan, hexan nebo dimethylether (methoxymethan), známý jako DME nebo DHO. Existuje i kombinace BHO + DHO, které se říká DBHO.

Princip je stejný bez ohledu na rozpouštědlo, vlastnosti koncentrátu se ale podle něj liší. 

Na papíře se princip vejde do tří kroků: 

1- Rostlinná hmota se dá do hermetické nádoby.

2- Dovnitř se pod tlakem vstříkne rozpouštědlo, které projde rostlinnou hmotou a vytáhne z ní esenciální oleje s účinnými látkami, o které jde: kanabinoidy, terpeny a flavonoidy.

3- Pak se musí odstranit zbytky rozpouštědla, což je klíčová část procesu, aby byl extrakt kvalitní, čistý, zdravotně nezávadný a co nejčistší. 

Rozpouštědlo se odstraňuje odpařením: extrakt se zahřívá na co nejnižší teplotu, při které se rozpouštědlo ještě odpaří, aby se nezničila chuť a vůně extraktu. Butan je extrémně hořlavý a těžší než vzduch, drží se při zemi a stačí jiskra: v profesionálních provozech se proto pracuje v uzavřených systémech a s proškolenými lidmi, ne v kuchyni. 

Metoda Rick Simpson Oil (RSO):

technika, kterou vzniká kvalitní konopný olej, obvykle používaný pro léčebné účely.

Celá rostlina se ponoří do alkoholu, ze kterého se účinně vytáhnou všechny kanabinoidy (zdroj uvádí etanol nebo isopropylalkohol; isopropyl ale do něčeho, co se polyká, nepatří). Pak se rozpouštědlo odpaří teplem. Výpary alkoholu jsou vysoce hořlavé: nikdy u otevřeného ohně, nikdy v zavřené troubě a vždycky v dobře větraném prostoru. Po odpaření zbude hustý, načernalý olej. 

Užívá se obvykle ústy: pár kapek pod jazyk a pak spolknout. Chutná, přiznejme si to, nic moc, ale někteří pacienti tvrdí, že jim to za to stojí. Dá se nanášet i na kůži.

Tinktury:

tekuté koncentráty, které vznikají extrakcí alkoholem. Alkohol tu účinně vytáhne kanabinoidy i terpeny a není potřeba žádný zdroj tepla. Nejlepší na tinkturách je, že chutnají mnohem líp než RSO.

Užívají se ústy, kapky pod jazyk a pak spolknout. Používají se u některých onemocnění, u kterých studie naznačují, že by mohly pomoct. 

Live Resin:

Tahle technika spočívá v tom, že čerstvé palice dáš do mrazáku hned po uříznutí. Palice ani rostlinnou hmotu není potřeba sušit. 

Velkou výhodou je, že terpeny nestihnou degradovat vlivem vzduchu, světla a tepla a zachovají si všechny vlastnosti. Výsledek má kvalitu, za kterou se nemusí stydět.

Superkritická extrakce (CO2):

Po téhle metodě všichni touží kvůli kvalitě a čistotě výsledku. Technika využívá oxid uhličitý (CO2) převedený do superkritického stavu. 

V superkritickém stavu se CO2 při určitém tlaku a teplotě chová zároveň jako kapalina i jako plyn, a proto se s ním dosahuje výjimečných výsledků. 

Jedinou nevýhodou, jestli se to tak dá říct, je drahé vybavení. A obsluha chce pořádnou průpravu: CO2 sice nehoří, ale pracuje se s velmi vysokým tlakem a hrozí výbuch zařízení.

Molekulární separace:

Metoda, která umožňuje oddělit kanabinoidy a terpeny z rostliny zvlášť při mírné teplotě, takže se jejich molekuly nerozkládají. 

To byly jednotlivé techniky. Jak jsme už mnohokrát varovali, většina z nich se musí dělat s maximální opatrností a s potřebnými znalostmi, aby nedošlo k nehodám, které můžou skončit i tragicky. 

Pěstitelům, kteří s konopím teprve začínají, doporučujeme hlavně metody bez rozpouštědel. Můžeš s nimi experimentovat, aniž bys riskoval katastrofu nebo nenávratně zničil palice. 

Jak usušit čerstvě uříznutou palici

Před extrakcí (kromě live resin, který se dělá z čerstvého zmrazeného materiálu) ale platí, že čerstvě sklizené konopí obsahuje spoustu vlhkosti, která musí pryč. Takže otázka zní: jak trávu usušit?

Sušení potřebujeme, aby se z čerstvě uříznutých palic stala jejich nejlepší verze. Nejdřív se musí sušit v tmavé místnosti zhruba týden. Čím déle je necháš schnout, tím líp.

Sušení palic plní několik důležitých funkcí, které nakonec zlepší kvalitu a prodlouží trvanlivost. Délku sušení ale ovlivňuje několik faktorů:

-Velikost palic

-Jak jsou rostliny otrimované

-Teplota, vlhkost a proudění vzduchu v sušárně

Pomalé sušení výrazně pomáhá, aby si konopí zachovalo bohatší a úplnější terpenový profil. Delší sušení navíc sníží škrábání v krku při hulení, takže na silnou a chutnou palici je nejlepší recept trpělivost.

Na dobrý výsledek počítej se sušením zhruba 7 až 12 dní. Jak palice ztrácejí vlhkost, postupně se zmenšují a ztrácejí na váze.

A pak už jen do sklenice a trpělivě nechat dozrát.