Konopí a hormony: co THC a CBD dělají s tvým tělem

Konopí hormony ovlivňuje: THC i CBD můžou měnit tvorbu inzulinu, testosteronu, estrogenu nebo kortizolu, protože endokanabinoidní systém je s hormonálním systémem úzce propojený. Výsledek může být příznivý i nepříznivý a hodně záleží na dávce, poměru THC a CBD a na tom, kdo je bere. O možných dopadech na různé oblasti zdraví se ve vědě vedou ostré debaty a hormony patří k oborům, kde je pořád hodně otevřených otázek.

Hormony řídí spoustu biologických funkcí, od růstu a vývoje po náladu a rozmnožování. Pochopit, jaké vedlejší účinky má marihuana na hladiny hormonů, je proto zásadní, pokud chceš posoudit, co může udělat se zdravím.

Projdeme si, co se o vlivu hulení na hormony ví a co ukazují dosavadní zjištění.

Ženské a mužské hormony: co to vlastně je?

Hormony jsou chemičtí poslové, kteří řídí a koordinují celou řadu tělesných funkcí. Vyrábí je různé žlázy v těle a jednou z nejdůležitějších „továren“ je hypofýza.

Ovlivňují všechno od růstu přes hladinu cukru v krvi až po menstruační cyklus a náladu. Tahle spletitá síť žláz, které vylučují hormony, tvoří takzvaný endokrinní systém.

Vedle něj ale existuje ještě jeden, méně známý, a přesto stejně vlivný mechanismus: endokanabinoidní systém (ECS), síť receptorů rozmístěných po celém těle.

A jak do toho zasahuje marihuana?

Konopí do hormonů zasahuje, stejně jako spousta jiných léků. Produkty s CBD i s THC můžou měnit tvorbu hormonů, a to s dobrými i špatnými zdravotními důsledky.

Proto je důležité rozumět nežádoucím účinkům marihuany na hormony. Podíváme se, jak konopí působí na různé receptory v těle, a z toho se vyjasní i jeho vliv na hormony.

Jak konopí působí na hormony

Endokanabinoidní systém je úzce propojený s mnoha receptorovými systémy v těle. Kanabinoidy si umí „povídat“ s receptory pro dopamin, serotonin nebo opioidy a nenápadně, ale znatelně je ovlivňovat. Tenhle vliv se týká i hormonů a endokrinního systému.

Hormony jsou ale složitá věc a podrobnou souhru mezi konopím, endokanabinoidním a endokrinním systémem zatím úplně nechápeme.

Víme ale, že konopí s endokrinním systémem interaguje a mění tvorbu hormonů jako inzulin, testosteron a estrogen. Výsledek může být pozitivní i negativní.

Hormony a marihuana na příkladu

Vezměme praktický příklad: u rakoviny prsu citlivé na estrogen může být lepší THC omezit, protože některé výzkumy naznačují, že by mohlo hladinu estrogenu zvyšovat.

V téhle konkrétní situaci by vhodnější volbou mohlo být CBD. THC se ale nemusí nutně škrtnout úplně, protože mu některé předběžné studie připisují vlastnosti, které by proti rakovině mohly pomáhat (vždy pod dohledem lékaře).

Klíčové je tak přesně nastavit poměr THC:CBD podle konkrétního typu rakoviny, což je práce pro lékaře. Je to složité a u každého člověka jiné. Tohle je zatím zhruba všechno, co o tom víme.

Co dělá marihuana s osou hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA)

Osa HPA, tedy osa hypotalamus-hypofýza-nadledviny, patří k nejznámějším hormonálním systémům v těle. Je úzce spojená s reakcí „bojuj, nebo uteč“ a se zvládáním stresu.

Řídí tvorbu kortizolu, hormonu s mnoha životně důležitými úlohami. Kortizol hlídá hladinu cukru v krvi, ovlivňuje metabolismus, tlumí záněty, reguluje krevní tlak přes hospodaření se solí a vodou a podílí se na tvorbě paměti.

Příliš vysoký kortizol ale zdraví škodí. U stavů jako posttraumatická stresová porucha (PTSD) můžou zpětnovazebné mechanismy, které tvorbu kortizolu brzdí, fungovat hůř, a situace se zhoršuje. Některé studie naznačují, že THC i CBD by mohly tvorbu kortizolu snižovat tím, že mění reakci těla na stres.

Vedlejší účinky THC na osu HPA

Pozor: příliš mnoho THC může hladinu kortizolu po užití naopak zvýšit, což může mít dopad u některých zdravotních potíží.

Kdo s konopím začíná, měl by být opatrný a držet se malých dávek THC: malé dávky můžou úzkost tlumit, vysoké ji naopak rozjedou. Pokud tě trápí úzkost, drž dávky THC nízko.

Marihuana, stres a úzkost

Kromě kortizolu se na reakci na stres podílí i adrenalin a serotonin. THC může tvorbu adrenalinu snižovat, což může ovlivnit reakci „bojuj, nebo uteč“ a zpomalit reakce. A udržet vyrovnanou hladinu serotoninu je zásadní u poruch, jako je úzkost, deprese nebo PTSD.

Dlouhodobě by THC mohlo pomáhat s úzkostí, PTSD a souvisejícími potížemi, jak uvádějí pacienti a naznačují některé výzkumy, protože může tlumit reakci na stres a trvaleji snižovat tvorbu kortizolu.

Pravidelné užívání THC může také oplošťovat ranní vrchol kortizolu, takzvanou kortizolovou odpověď na probuzení (CAR). To by mohlo vysvětlovat ospalost po probuzení, kterou lidi s THC spojují, a někteří pacienti ho používají na nespavost.

CBD sice taky může kortizol snižovat, ale podle prvních pozorování nemusí na nespavost fungovat tak výrazně jako THC a CBN.