Kouř z jointy a srdce: co ukázala studie ze Stanfordu

Kouř z trávy není neškodný: studie Stanfordovy univerzity spojila časté hulení s vyšším rizikem předčasného infarktu a v pokusech na myších ukázala, že THC podporuje zánět cév a aterosklerózu. Další studie, většinou na zvířatech, naznačují, že srdci a cévám může škodit podobně jako tabákový kouř, kuřákovi i lidem vedle něj; dráždí taky plíce a během účinku zhoršuje zrak. Přitom hulí spousta lidí, na nervy, místo cigaret nebo jen tak s partou, a výzkumů o téhle staleté rostlině, která má i svoje pozitivní stránky, přibývá. 

S tím ale začaly kolovat i mýty. Jeden z nich tvrdil, že když sdílíš místnost s někým, kdo hulí, tvému zdraví to neublíží. Jenže to se ukázalo jako omyl. 

Podle některých studií (většinou na zvířatech) může kouř z trávy škodit srdeční činnosti a krevnímu oběhu podobně jako tabákový. A týká se to aktivních i pasivních kuřáků. Jaké nemoci tedy tráva může způsobit?

Co přináší hulení trávy:

Nová studie vědců ze Stanfordovy univerzity v USA našla silnou souvislost mezi častým hulením a vyšším rizikem předčasného infarktu a onemocnění srdce a cév. Výsledky vyšly ve vědeckém časopise Cell. 

Výzkum navíc v laboratorních testech na myších zjistil, že tetrahydrokanabinol (THC), jedna z psychoaktivních látek rostliny, vyvolává zánět buněk vystýlajících cévy zevnitř a aterosklerózu (kornatění, tedy tvrdnutí a zesilování stěn tepen).

Vědci analyzovali záznamy 500 000 lidí ve věku 40 až 69 let z britské databáze UK Biobank. Skoro 35 000 z nich uvedlo, že hulí trávu, a asi 11 000 hulilo víc než jednou za měsíc.

Podle výzkumníků měli ti, kdo hulili víc než jednou měsíčně, vyšší pravděpodobnost infarktu než ostatní, i po zohlednění věku, indexu tělesné hmotnosti a pohlaví. Častěji než lidé, kteří trávu neužívají, měli taky první infarkt před padesátkou.

Proč se to děje?

Když hulíš, THC se váže na receptor CB1 v buňkách mozku, srdce a cév. Tenhle receptor normálně rozpoznává přirozené kanabinoidy, tedy endokanabinoidy, které řídí náladu, vnímání bolesti, imunitu a metabolismus. Časté hulení ale může CB1 aktivovat nepřiměřeně, a to může vést k zánětu a ateroskleróze. Taková nadměrná aktivita receptoru se spojuje s obezitou, rakovinou a cukrovkou.

Proto se vědci snaží vyvinout molekuly zvané antagonisté, které by funkci CB1 blokovaly tam, kde je receptor přehnaně aktivní, třeba u obezity. 

Podle španělského deníku El Economista proto autoři studie prošli rozsáhlou databázi proteinových struktur, aby našli molekuly podobné antagonistům CB1, které by zablokovaly zánětlivé a aterosklerotické účinky THC bez psychických vedlejších účinků. 

Našli malou molekulu ze sóji a bobů, genistein, která by mohla zánět a aterosklerózu vyvolanou trávou blokovat. Protože genistein neprojde hematoencefalickou bariérou (ochrannou bariérou mezi krví a mozkem), neruší ostatní účinky THC (chuť k jídlu, úlevu od bolesti, potlačení nevolnosti), o které stojí uživatelé léčebného konopí.

Když pak genistein přidali k lidským endoteliálním buňkám (buňkám výstelky cév) ošetřeným THC nebo k myším s vysokým cholesterolem, kterým THC píchali, zjistili, že genistein kardiovaskulární účinky trávy blokuje, aniž by sám působil psychoaktivně.

O téhle molekule je ale pořád co zkoumat. Hlavní autor studie Joseph Wu, ředitel Kardiovaskulárního institutu Stanfordovy univerzity, upozornil, že veřejnost čím dál víc vnímá trávu jako neškodnou nebo dokonce prospěšnou. Dodal, že konopí má jasně důležité léčebné využití, ale rekreační uživatelé by si měli dobře rozmyslet, jestli to nepřehánějí.

Jak moc škodí kouř z trávy?

Podle některých studií (většinou na zvířatech) může kouř z trávy škodit srdci a krevnímu oběhu podobně jako tabákový, a to aktivním i pasivním kuřákům. Studie Stanfordovy univerzity našla silnou souvislost mezi častým hulením a vyšším rizikem předčasného infarktu a onemocnění srdce a cév. Časté hulení navíc může nepřiměřeně aktivovat receptor CB1 v buňkách mozku, srdce a cév, což může vést k zánětu a ateroskleróze, kterou spojujeme s obezitou, rakovinou a cukrovkou.

Co je horší: kouř z cigarety, nebo z jointy?

Cigareta se obecně považuje za škodlivější než jointa, hlavně kvůli tomu, kolik a jak často se kouří. Tabák obsahuje spoustu toxických a rakovinotvorných látek, které hodně škodí plicím i dalším orgánům. Kouř z jointy některé z těch látek obsahuje taky, jenže tráva se většinou kouří méně často a v menším množství než tabák, a to snižuje riziko dlouhodobého poškození plic. Pořád ale platí, že jakékoli kouření může škodit zdraví, dýchání i dalším stránkám fyzického a duševního zdraví.

Co dělá tráva s plícemi?

Hulení má svoje následky: může dráždit plíce a způsobit v nich zánět, což může vést k chronickým onemocněním dýchacích cest a snížit kapacitu plic. Kouř z trávy navíc obsahuje spoustu stejných toxických látek jako tabákový, takže zvyšuje riziko plicních potíží a rakoviny.

Jaké nemoci může tráva způsobit?

Hulení může plicím uškodit: dráždí dýchací cesty, způsobuje zánět plic a snižuje jejich kapacitu. Lidé, kteří hulí, můžou mít podobné příznaky jako u chronické bronchitidy: kašel, hleny a pískoty při dýchání. Kouř z trávy může obsahovat i toxické a rakovinotvorné látky, které zvyšují riziko plicních onemocnění a rakoviny. A pozor, na plíce má vliv i to, jak trávu užíváš: hulení, vaporizace a jedlé konopí mají jiná rizika i přínosy.

Další účinky

Tým vědců z Univerzity v Granadě ve Španělsku zjistil, že hulení výrazně zhoršuje zrak, přestože přes 90 % uživatelů si myslí, že na jejich vidění nemá žádný, nebo jen malý vliv. Informoval o tom argentinský web Filo.News. 

Všichni znají červené oči jako jeden z nejtypičtějších následků hulení. THC totiž rozšiřuje drobné cévy a snižuje krevní tlak, takže se rozšíří i cévky v očích a oči zčervenají. Jak tráva ovlivňuje periferní vidění, nitrooční tlak a zpracování zrakových vjemů, ale pořád není úplně jasné. 

Studie, která vyšla v časopise Scientific Reports z vydavatelství Nature, chtěla účinky na zrak změřit a porovnat je s tím, jak je vnímají sami uživatelé. Výzkumníci proto otestovali zrak 31 lidí, kteří užívají konopí, jednou střízlivých a jednou pod vlivem. Zároveň se jich ptali, jak sami vnímají vliv hulení na svoje vidění.

Zjistili, že po hulení se výrazně zhoršila zraková ostrost, citlivost na kontrast, prostorové vidění (stereopse), schopnost zaostřit a citlivost na oslnění. Přesto 30 % účastníků uvedlo, že se jim vidění vůbec nezměnilo, a 65 % že se zhoršilo jen trochu.

O konopí je pořád co zkoumat. Už teď ale víme, že kouř škodí zdraví a že spousta následků jde na vrub tomu, že si je uživatelé neuvědomují. I když spoustu věcí ještě nevíme, platí: opatrně a s rozumem, hlavně když trávu kouříš.

Další články