Ovlivňuje tráva psychiku? Tři mýty a co říkají studie

Ano, hulení může ovlivnit psychiku: THC se váže na kanabinoidní receptory v mozku a dočasně mění náladu, paměť, chuť k jídlu i spánek, a při častém užívání silné trávy roste riziko závislosti, úzkosti a u citlivých lidí i psychotických příznaků. Kouření marihuany přitom existuje celá staletí a různé kultury ho využívaly léčebně i pro radost, dnes je ale tráva uprostřed celosvětové debaty, hlavně kvůli psychickým účinkům.

Když hulíš, THC se rychle dostane do krve a odtud do mozku, kde se naváže na kanabinoidní receptory. Ty jsou součástí endokanabinoidního systému, který hraje zásadní roli v regulaci nálady, chuti k jídlu, paměti a spánku.

Když THC s těmihle receptory interaguje, může tyhle funkce dočasně změnit, a odtud jsou okamžité účinky hulení.

Někomu jsou ty účinky příjemné, jiného rozhodí, hlavně nováčky nebo ty, co si dají moc.

Konopí a duševní zdraví: 3 mýty o trávě, které je potřeba shodit

Kolem hulení je spousta mýtů a nedorozumění. Oddělit realitu od fikce je základ, když se chceš rozhodovat s rozumem. Tady jsou tři nejrozšířenější mýty o trávě a jak to s nimi doopravdy je.

Mýtus 1: „Tráva duševní zdraví neovlivňuje“

NEPRAVDA. Představa, že tráva nemá na duševní zdraví žádný vliv, je mylná. Dlouhodobé užívání trávy s vysokým obsahem THC, hlavní účinné látky marihuany, může výrazně zvýšit šanci, že vznikne závislost.

Navíc podle studie publikované v The Lancet mají lidé, kteří hulí pravidelně, větší sklon k psychóze spojené s konopím a k opakovaným depresivním epizodám.

Mýtus 2: „Pravidelné hulení snižuje úzkost“

NEPRAVDA. Tenhle mýtus vychází ze záměny složek marihuany. Rostlina má dvě hlavní látky: CBD a THC. CBD se extrahuje a zkoumá u některých tělesných i duševních potíží, třeba u úzkosti, a nezhulí.

THC, které je v trávě na rekreační hulení, naopak vyvolává euforii a příjemný pocit, ale léčba úzkosti to není. Někdy může THC příznaky úzkosti spíš zhoršit, než aby jim ulevilo.

Mýtus 3: „Hulení je bezpečné, protože nevzniká závislost“

NEPRAVDA. Hodně lidí si myslí, že tráva je neškodná, ale dlouhodobé užívání může vést k závislosti. Vzniká sice pomaleji než u drog jako kokain nebo pervitin, ale závislost na trávě je skutečná a škodí.

Lidé, u kterých se závislost na trávě vyvine, můžou mít potíže si něco zapamatovat nebo se učit nové věci a můžou na ní začít být závislí i kvůli svému emocionálnímu a psychickému rozpoložení.

Taková závislost umí rozbít vztahy i běžný život, protože se člověk může vzdálit rodině, kamarádům a věcem, které ho dřív bavily.

Shrnutí

Shodit tyhle mýty je klíčové, pokud chceš rozumět skutečným účinkům trávy na duševní i tělesné zdraví. Přiznat si, že tráva psychiku ovlivnit umí, že není zázračný lék na úzkost a že na ní může vzniknout závislost, je základ pro informované rozhodnutí, jestli a jak hulit.

Jak výzkum téhle rostliny pokračuje, vyplatí se zůstat v obraze a informace, které kolují, si ověřovat.

Psychické účinky marihuany: jak působí na mysl

Vliv konopí na lidskou mysl budí čím dál větší zájem i obavy. Nedávné výzkumy publikované v The Journal of Psychopharmacology, Neuropsychopharmacology a International Journal of Neuropsychopharmacology ukazují, jak může užívání ovlivnit celou řadu kognitivních a psychických procesů.

Kolik lidí konopí užívá

Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu užívalo podle dat z roku 2018 konopí rekreačně zhruba 192 milionů lidí na světě ve věku 15 až 64 let. Asi 35 % z nich je mezi 18 a 25 lety, takže velkou část tvoří mladí dospělí.

Protože se mozek těchhle mladých lidí ještě vyvíjí, můžou být vůči dlouhodobým účinkům konopí na mozek zvlášť zranitelní.

Role tetrahydrokanabinolu (THC)

Tetrahydrokanabinol (THC) je hlavní psychoaktivní látka konopí. Působí na endokanabinoidní systém mozku, kde jsou specifické receptory, které reagují na chemické složky konopí.

Těchhle receptorů je hodně v prefrontálních a limbických oblastech mozku, tedy v oblastech, které jsou klíčové pro řízení odměny a motivace.

Vliv na chemii mozku

Kanabinoidní receptory regulují signalizaci několika důležitých neurotransmiterů (látek, kterými si nervové buňky předávají signály), mimo jiné dopaminu, kyseliny gama-aminomáselné (GABA) a glutamátu.

Dopamin

Dopamin je klíčový neurotransmiter pro motivaci, odměnu a učení. Když THC působí na kanabinoidní receptory, může změnit uvolňování a regulaci dopaminu, a to může ovlivnit motivaci i schopnost prožívat radost.

Kyselina gama-aminomáselná (GABA)

GABA je tlumivý neurotransmiter, který hraje zásadní roli v regulaci dráždivosti neuronů a úzkosti. THC může ovlivnit signalizaci GABA, a tím změnit míru úzkosti a zvládání emocí.

Glutamát

Glutamát je hlavní budivý neurotransmiter mozku a podílí se na kognitivních procesech, jako je paměť a učení. THC může signalizaci glutamátu narušit, což by mohlo kognitivním funkcím uškodit.

Konopí a duševní zdraví

Hulení neovlivňuje jen to, jak přemýšlíme, ale i jak se cítíme a chováme. Proto se podíváme na nedávné výzkumy jeho vlivu na motivaci a na mozkové okruhy, které za ní stojí.

Vliv na motivaci a výkon

Výzkumy naznačují, že konopí může ovlivnit okruhy odměny a motivace v mozku. Tyhle změny se můžou projevit ve výkonu v práci nebo ve škole, kdy klesá motivace i pocit odměny.

Jedna nedávná studie použila úlohu s neurozobrazováním: účastníci ležící v magnetické rezonanci měli reagovat na modré a oranžové čtverečky. Oranžové nabízely finanční odměnu, když účastník odpověděl správně.

Tenhle model umožnil zkoumat, jak mozek reaguje na odměnu, se zaměřením na ventrální striatum, klíčovou oblast systému odměny.

Výsledky ukázaly jemné účinky konopí na ventrální striatum, i když účastníci hulili jen střídmě. U chronických uživatelů se čekají výraznější účinky.

Duševní účinky marihuany

Hulení souvisí i s duševními potížemi, včetně anhedonie (neschopnosti prožívat radost) u dospívajících. Během lockdownů za pandemie covidu-19 se tenhle problém ještě zhoršil.

Psychóza z trávy

Konopí může být rizikovým faktorem pro rozvoj psychotických epizod a schizofrenie. Jedna studie zjistila, že i střídmé hulení zvyšuje riziko psychotických příznaků u mladých, hlavně u těch s genetickou predispozicí k psychóze.

Ve studii s 2 437 dospívajícími a mladými dospělými (14–24 let) se u uživatelů konopí bez predispozice k psychóze zvýšilo riziko psychotických příznaků z 15 % na 21 %, u lidí s predispozicí pak z 25 % na 51 %.

Proč konopí s psychotickými epizodami souvisí, se úplně neví, ale předpokládá se, že v neurobiologii těchhle stavů hrají důležitou roli dopamin a glutamát.

Další studie se 780 dospívajícími spojila hulení a psychotické zážitky s oblastí mozku zvanou „uncus“, která je součástí parahipokampálního závitu (podílí se na paměti), blízko čichových oblastí (zpracování pachů), a má velké množství kanabinoidních receptorů.

Na čem účinky konopí závisí

Kognitivní a psychické účinky hulení závisí na několika faktorech: na dávce (jak často, jak dlouho a jak silnou trávu), na pohlaví, genetické zranitelnosti a věku, kdy člověk začal. Zásadní je zjistit, jestli jsou ty účinky dočasné, nebo trvalé. Jeden přehledový článek, který shrnuje víc studií, naznačuje, že při střídmém hulení můžou účinky po období abstinence slábnout.