Co dělá marihuana s trávicí soustavou: od jícnu po střeva

Marihuana zasahuje do trávení přes endokanabinoidní systém, který má receptory v celém trávicím traktu: ovlivňuje chuť k jídlu, pohyb střev, tvorbu žaludeční kyseliny i vnímání bolesti. Někomu to může s trávením pomoct, jinému, hlavně dlouhodobým silným huličům, naopak přidělá problémy.

Kanabinoidy jako tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD) se vážou na receptory endokanabinoidního systému, které máš po celém těle, střeva nevyjímaje. Díky tomu můžou mít vliv na chuť k jídlu, střevní motilitu (tedy to, jak se střeva hýbou a posouvají potravu), vylučování žaludečních šťáv nebo na to, jak silně cítíš bolest.

Kde v trávicí soustavě najdeš endokanabinoidní systém

Hlavní práce trávicího traktu je jasná: rozložit jídlo. Potrava projde řadou přesně navazujících kroků a na konci z ní je energie, na které tělo jede. Je to jeden ze základních procesů biologie zvířat a endokanabinoidní systém (ECS) má v jeho řízení prsty od začátku do konce.

První objevy ECS ve střevech

První zpráva o ECS v trávicím traktu savců je z roku 1995. Izraelští vědci pod vedením Raphaela Mechoulama, chemika, který jako první identifikoval THC, tehdy izolovali ze psího střeva endokanabinoid 2-arachidonoylglycerol (2-AG).

Další endokanabinoid, anandamid, se později našel ve střevě myší. Postupně se součásti ECS objevily v každém úseku trávicího traktu savců.

Kde přesně sedí receptory CB1 a CB2

Receptory CB1 jsou prakticky všude, nejvíc v žaludku a v tlustém střevě, tedy v koncové části střeva. Sedí hlavně na epitelových buňkách, které vystýlají stěnu střeva. Najdeš je ale i na neuronech, které řídí činnost trávicího traktu, zejména na neuronech enterického nervového systému (vlastní nervové sítě střev).

Receptory CB2 jsou v enterickém nervovém systému taky, většinou ale na imunitních buňkách v trávicím traktu.

Po celé délce trávicí trubice jsou i enzymy, které kanabinoidy vyrábějí a zase rozkládají. A spolu s nimi palmitoylethanolamid (PEA), oleoylethanolamid (OEA) a další podobné látky.

Tyhle molekuly sice nepůsobí přímo na receptory CB1 a CB2, chovají se ale podobně jako endokanabinoidy a v trávicím systému hrají důležitou roli, hlavně když jde o tlumení zánětu.

Jak endokanabinoidní systém drží trávení v rovnováze

THC a pálení žáhy: co se děje s refluxem

Rozkousané jídlo jde do jícnu a odtud přes jícnový svěrač do žaludku. Když se ten svěrač povoluje, kdy nemá, vzniká gastroezofageální reflux, tedy návrat žaludečního obsahu do jícnu. V západní populaci ho aspoň jednou měsíčně zažije zhruba 20 % dospělých.

V klinické studii z roku 2009 snížilo podávání 10 nebo 20 miligramů THC denně počet uvolnění jícnového svěrače, což naznačuje možnou úlevu od příznaků refluxu. Pokusy na zvířatech ukázaly, že za tímhle efektem stojí hlavně aktivace receptorů CB1.

Chrání marihuana žaludek?

V žaludku jídlo dál rozkládá kyselina chlorovodíková, kterou vylučují buňky žaludeční stěny. Když se jí tvoří nenormálně moc, přijde pálení žáhy a v horších případech zánět žaludku (gastritida) nebo vředy, tedy poškození žaludeční stěny.

Ještě než se vůbec vědělo o kanabinoidních receptorech, pozorovali vědci u potkanů s vředy způsobenými protizánětlivými léky, že po podání THC klesá vylučování žaludeční šťávy a vředů se tvoří méně. Pokusy na zvířatech tak naznačují, že kanabinoidy můžou žaludek chránit.

A nejde jen o vředy z léků. V roce 2003 se zjistilo, že aktivace receptoru CB1 dokáže snížit vylučování v žaludku vyvolané toxinem cholery.

Konopí zpomaluje vyprazdňování žaludku

Aktivace receptoru CB1 v žaludku umí taky zpomalit vyprazdňování žaludku. To je důležité vědět u gastroparézy, chronické nemoci, kdy je žaludek částečně ochrnutý.

Lidem s gastroparézou se žaludek vyprazdňuje pomaleji, takže můžou ztrácet chuť k jídlu, mít nevolnosti a zvracet. Specifická léčba zatím neexistuje, ale jako možná cesta se zkoumají léky, které působení kanabinoidů naopak blokují.

Jak marihuana ovlivňuje pohyb střev

Ze žaludku musí jídlo projít celým střevem, aby se vstřebaly živiny a odešlo, co tělo nepotřebuje. Obstarává to peristaltika, vlnovité stahy a uvolňování střevní stěny, které posouvají potravu od dvanáctníku až do tlustého střeva.

Jednou z poruch je hypermotilita, kdy se střeva hýbou až moc. Může vést ke špatnému vstřebávání živin a k nemocem, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS). Pohyb střev řídí přímo enterický nervový systém, síť neuronů, která funguje samostatně a kterou zároveň reguluje ECS.

V roce 1978 se ukázalo, že THC dokáže u morčat zpomalit pohyb střev. O třicet let později se prokázalo, že totéž umí i kanabidiol (CBD), kanabinoid, který nezhulí: tlumil nadměrnou motilitu střev vyvolanou zánětem.

Tyhle fytokanabinoidy, stejně jako endokanabinoidy a syntetické kanabinoidy, působí hlavně přes receptory CB1 v enterickém nervovém systému. Aktivovaný CB1 sníží uvolňování acetylcholinu (neurotransmiteru) z nervů ve střevě, střevní stěna se stahuje slaběji a pohyb střev se zpomalí.

Není divu, že odborná knižní řada „Handbook of Experimental Pharmacology“, jedna z nejuznávanějších v oboru farmakologie, označuje receptory CB1 za fyziologické „brzdy“ trávicího systému.

Kdy hulení trávení škodí

Kanabinoidní hyperemetický syndrom

Kanabinoidní hyperemetický syndrom (CHS) způsobuje opakované záchvaty zvracení a nutkavou potřebu sprchovat se nebo koupat v horké vodě, aby se nevolnost a nucení na zvracení zmírnily. Většinou postihuje lidi, kteří hulí hodně a mnoho let.

Postižení obvykle vyhledají lékaře kvůli akutnímu zvracení a nevolnosti po dlouhém období intenzivního užívání. Z kazuistik, tedy popisů jednotlivých případů, vyplynulo, že příčinou je konopí.

Je to sporná a málo prozkoumaná diagnóza, ale už první kazuistiky popsaly přes dvě desítky případů, kde bylo hlavním podezřelým konopí. Většina z nich nevysvětlila, jak vlastně tenhle paradoxní vedlejší účinek dlouhodobého nadměrného hulení vzniká.

Aspoň jedna studie ale naznačuje, že syndrom může souviset s tím, jak THC působí na pohyb střev, což by mohlo vést ke zpomalenému vyprazdňování žaludku.

Akutní pankreatitida spojovaná s konopím

Kromě hyperemetického syndromu se konopí dává do souvislosti i s několika případy akutní pankreatitidy. Ta vazba je ale slabá a ve většině kazuistik šlo o lidi, kteří zároveň léta silně kouřili tabák.

Existuje zhruba 18 zpráv o lidech s akutní pankreatitidou (zánětem slinivky břišní), u kterých se nakonec došlo k závěru, že za jejich stav mohlo nadměrné hulení v době před tím, než vyhledali léčbu.

V jednom případě sledovali lékaři pacienta několik týdnů a zjistili, že se mu zhoršilo pokaždé, když si zahulil z trávy, kterou mu kamarádi tajně pašovali do nemocnice.

Vypadá to, že konopí při vzniku akutní pankreatitidy hraje aspoň nějakou roli. Je ale taky možné, že ti lidé už měli nějaké onemocnění, které hulení jen zhoršilo, nebo že efekt závisí na dávce či na jiných signálních molekulách.

Anandamid a pankreatitida: co ukázal výzkum

Nedávná studie na zvířecím modelu pankreatitidy ukázala, že anandamid může průběh pankreatitidy zmírnit i zhoršit, podle toho, jestli se podal před ceruleinem, nebo po něm.

Cerulein je dekapeptid, o kterém se ví, že ovlivňuje pohyb střev a vylučování tekutin. V pokusech na zvířatech se používá k vyvolání pankreatitidy.

Co si z toho odnést: tráva a trávicí orgány

Konopí má pro trávení několik možných přínosů, u dlouhodobých uživatelů ale může trávicímu traktu i škodit. S dlouhým a nadměrným užíváním se spojují hlavně kanabinoidní hyperemetický syndrom a akutní pankreatitida.

Jestli hulíš pravidelně a dlouho, měj tyhle možné nežádoucí účinky na paměti. A když se objeví příznaky, které tě znepokojí, zajdi za lékařem.