Co říká OSN na legalizaci marihuany: historické hlasování z roku 2020

OSN konopí nelegalizovala, ale 2. prosince 2020 uznala jeho léčebný potenciál: vyřadila konopí a konopnou pryskyřici ze seznamu IV Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961, který je vyhrazený pro nejnebezpečnější látky. Konopí přitom zůstává na seznamu I, takže dál podléhá mezinárodní kontrole. O legalizaci marihuany se debatuje po celém světě a OSN se k ní během let stavěla z různých úhlů: veřejné zdraví, lidská práva i boj s mezinárodním obchodem s drogami.

Postoj OSN k legalizaci se postupně vyvíjel a odrážel měnící se názory a politiku členských států. Od prvních úmluv o drogách ve 20. století až po nedávné debaty prosazovala organizace přísnou kontrolu a regulaci, aby zabránila zneužívání a nelegálnímu obchodu s omamnými látkami, marihuanu nevyjímaje.

Doporučení WHO a dlouhé čekání na hlasování

V lednu 2019 zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) šest klíčových doporučení ke konopí a jeho postavení v protidrogových úmluvách OSN. Byl to důležitý krok k přehodnocení globální politiky vůči konopí.

Hlasování a žádost o víc času

Komise OSN pro omamné látky měla o návrzích původně hlasovat na zasedání v březnu téhož roku. Podle zpráv v tisku ale řada zemí požádala o víc času, aby si mohla rozmyslet, jestli vyřazení konopí podpoří, a ujasnit si vlastní postoj.

Odklad ukázal, jak složité a kontroverzní je téma konopí na mezinárodní úrovni.

Co doporučila WHO

Mezi doporučeními WHO bylo i to, že kanabidiol (CBD) s obsahem 0,2 % tetrahydrokanabinolu (THC, látky, která může vyvolat závislost) nebo méně by neměl podléhat mezinárodní kontrole. Členské státy ale tohle doporučení z několika důvodů odmítly.

Některé argumentovaly tím, že CBD pod mezinárodní kontrolou stejně není, takže není potřeba nic dalšího dělat. CBD se v posledních letech stalo hvězdou wellness a vyrostl kolem něj průmysl za miliardy dolarů.

Léčebné a rekreační konopí se šíří

V době hlasování mělo programy léčebného konopí přes 50 zemí. Kanada, Uruguay a 15 států USA navíc legalizovaly rekreační užívání. Možnost zvažovaly i Mexiko a Lucembursko, což ukazuje rostoucí trend k přijetí a regulaci konopí ve světě.

Různé postoje jednotlivých zemí

Po hlasování chtěly některé země svůj hlas vysvětlit. Ekvádor podpořil všechna doporučení WHO a vyzval k tomu, aby výroba, prodej a užívání konopí měly „regulační rámec, který zaručí dobrou praxi, kvalitu, inovace a rozvoj výzkumu“.

Spojené státy naopak hlasovaly pro vyřazení konopí ze seznamu IV Jednotné úmluvy, ale přiklonily se k tomu, aby zůstalo na seznamu I. Podle nich je to „v souladu s vědou, která ukazuje, že ačkoli byla vyvinuta bezpečná a účinná léčba odvozená z konopí, konopí samotné nadále představuje závažná rizika pro veřejné zdraví, která musí zůstat pod kontrolou mezinárodních protidrogových úmluv“.

Hlasy proti uvolnění

Proti dekriminalizaci se postavily třeba Chile, které mimo jiné upozornilo, že „existuje přímá souvislost mezi užíváním konopí a vyšší pravděpodobností deprese, kognitivních poruch, úzkosti a psychotických příznaků“.

Obavy vyjádřilo i Japonsko, podle kterého by nelékařské užívání rostliny „mohlo mít negativní sociální a zdravotní dopady, zejména mezi mladými lidmi“.

OSN a regulace marihuany: historický zlom

Po 60 letech odmítání, třech letech vědeckého přezkumu ze strany WHO a dvou letech diplomatických jednání uznala OSN 2. prosince 2020 léčebné vlastnosti konopí a jeho pryskyřice, když je vyřadila ze seznamu IV Úmluvy o omamných látkách z roku 1961, vyhrazeného pro nejškodlivější látky.

Co to znamená pro Latinskou Ameriku

Pro největší producenty na americkém kontinentu, jako je Mexiko nebo Paraguay, může tahle změna znamenat obří příležitost k právním, vědeckým i průmyslovým změnám.

Rozhodnutí otevírá dveře novým možnostem v lékařském výzkumu a v konopném průmyslu a vytváří příznivější prostředí pro vývoj a prodej produktů z konopí.

Vítězství mezinárodní vědy

„Pro miliony pacientů po celém světě je to fenomenální zpráva a historické vítězství vědy nad politikou,“ řekl v den hlasování Kenzi Riboulet-Zemouli, výzkumník, který se tématu věnuje, v prohlášení na webu své organizace (FAAAT think & do tank). Je to připomínka, že protidrogová politika má stát na vědeckých důkazech, ne na předsudcích nebo politických plánech.

Stará doktrína OSN

Doktrína, kterou OSN ke konopí zastávala, byla podle experta „přežitkem nejextrémnějších mezinárodních protidrogových zákonů zděděných z morálky 50. let“.

Souvisela podle Zemouliho „s rasismem, netolerancí a neúctou k původním obyvatelům a kulturám, které byly poznávacím znamením koloniální éry“. O to významnější je krok, když vezmeš v úvahu, že konopí se na seznam IV dostalo „aniž by prošlo jakýmkoli vědeckým hodnocením“, dodal.

„Tímto rozhodnutím OSN uzavírá 60 let popírání toho, co je doloženo jako jedna z nejstarších léčivých rostlin, které lidstvo domestikovalo,“ prohlásil v den hlasování z Barcelony francouzsko-alžírský výzkumník. Připomíná tím historický význam konopí jako léčivé rostliny a jeho potenciál pro budoucí léčebné využití.

Tahle změna postoje OSN je výrazný krok ke globálnímu uznání léčebných vlastností konopí a důležitý milník v dějinách mezinárodní protidrogové politiky.

Závěr

Uznání léčebných vlastností konopí ze strany OSN a jeho vyřazení ze seznamu IV Úmluvy o omamných látkách z roku 1961 je významný milník. Pestrost názorů a složitost tématu ale zaručují, že debata o regulaci konopí bude pokračovat i v dalších letech.